New York
New York
New York, New York | ||
| ||
Základní údaje | ||
Stát | New York | |
Oblast | Severovýchod Spojených států | |
Okres | Bronx County | |
Starosta | Michael Bloomberg (R) | |
Rozloha | 1 214.4 km² | |
Počet obyvatel | 8,104,079 (2006) | |
Hustota osídlení | 10 316 obyvatele/km² | |
Oficiální web | http://www.ny.gov/ | |
Poloha New Yorku |
New York (v angličtině New York City, fr. Nouvelle York, šp. Nueva York) je nejvýznamnější a nejlidnatější město Spojených států amerických. Rozkládá se na východním pobřeží země v jižním cípu stejnojmeného státu, při ústí řeky Hudson do Atlantského oceánu.
Vlastní město, sestávající z pěti částí (Manhattan, Bronx, Brooklyn, Queens a Staten Island), zaujímá rozlohu 800,31 km² a má 8 108 040 obyvatel (2005). New York má dvě mezinárodní letiště (Kennedyho a La Guardiovo), za řekou v sousedním státě New Jersey je třetí velké letiště Newark.
Město je hospodářskou metropolí Spojených států a centrem světového obchodu. Samo má roční hrubý domácí produkt kolem 500 miliard dolarů, což by z něj při pomyslném srovnání se státy světa činilo šestnáctou největší ekonomiku planety. Sídlí zde mnoho mezinárodních organizací, včetně OSN. New York je také znám jako město mrakodrapů, ačkoliv dnes se zde nenachází tolik mrakodrapů jako třeba v Asii.
Na Manhattanu na 83. ulici se nachází konzulát České republiky.
Obyvatelstvo
New York je největším městem USA. V roce 2005 zde žilo 8 213 839 obyvatel, tzn. 40% populace státu New York. Očekává se, že počet obyvatel dosáhne 9,4 milionů v roce 2025, pokud bude pokračovat růst obyvatel mezi lety 2000-2005. Metropolitní oblast má přibližně 22 000 000 obyvatel (2. největší na světě). Město má nejvyšší hustotu zalidnění v USA: 10194 obyv./km2 (Manhattan 25845 obyv./km2)
Rasové složení: [1]
- Běloši - 44.0% (včetně lidí pocházejicích z Blízkého východu, oblasti Maghreb v Africe a bělochů Hispánského původu. Viz Demografie Spojených států)
- Černoši - 25.3%
- Indiáni - 0.4%
- Asiaté - 11.6% (původem obyvatelé východní a jižní Asie)
- Ostatní - 18.7% (mezi ostatní patří především mesticové, mulati, míšenci více jak 2 ras)
Z toho:
- Hispánci - 27.9% (lidé původem z Latinské Ameriky a Pyrenejského poloostrova, z rasového hlediska se řadí nejčastěji mezi bělochy, mezi „ostatní“ (jako Mesticové) a dále mezi černochy)
Obecným trendem posledních desetiletí je posilování asijské a hispánské komunity. Klesá naopak počet bělochů (nehispánských).
New York je jedno z etnicky nejdiverzifikovanějších měst na světě. 36% obyvatel se narodilo mimo území USA. Mezi americkými městy je toto číslo vyšší pouze u Miami a Los Angeles. Pět nejčastějších zemí původu: Dominikánská Republika, Čína, Jamajka, Rusko a Itálie. Město má největší komunitu gayů a lesbiček v USA - odhaduje se až 500 000 lidí. Žije zde největší komunita Židů mimo území Izraele.
Více o etnických skupinách v USA se dozvíte v článku Demografie Spojených států
Historie
V 17. století koupili Nizozemci ostrov Manhattan za tretky v hodnotě 60 florinů (později odhadováno na ekvivalent 24 USD) od indiánů a založili zde osadu Nieuw-Amsterdam. Tu však roku 1664 Angličané obsadili a přejmenovali ji na New York, na počest vévody z Yorku. Až do výstavby kanálu spojujícího řeku Sv. Vavřince s Atlantským oceánem, město nemělo téměř žádný význam. Poté se ale stalo pulsujícím přístavem a bránou do Ameriky.
V 19. století dorazila jako francouzský dar Socha svobody na své dnešní místo. Koncem 19. století už proudily davy dělníků z Brooklynu a New Jersey na Mannhatan, což zatěžovalo všechny newyorské mosty, takže byl postaven tunel pod řekou Hudson a na začátku minulého století (1904) i první trasa metra. Manhattan byl rozšířen, uprostřed byl zřízen veliký Central Park a na ostrově se usídlilo množství institucí.
Ve 20. letech 20. století se začaly stavět první mrakodrapy - Woolworth Building, Chrysler Building a Empire State Building (1931), který až do roku 1973 byl nejvyšší stavbou ve městě (na jeho střeše měly přistávat dokonce i vzducholodě, z kteréhožto plánu nakonec sešlo). V 50. letech zde vznikla koncepce moderního mrakodrapu. Roku 1973 zde bylo postaveno Světové obchodní centrum, tzv. Dvojčata, která byla nakrátko nejvyššími budovami světa a po 28 let dominantou města. Teroristé se je pokoušeli zničit v roce 1993 ale podařilo se jim to až 11. září 2001.
Doprava
Na rozdíl od většiny amerických měst není převažujícím druhem dopravy individuální automobilová, ale doprava veřejná. Velká (na americké poměry) část obyvatel nemá vlastní automobil.
Páteřním systémem městské hromadné dopravy je metro (viz článek Newyorské metro), které doplňují stovky linek autobusů a vlakové spoje. Mezi New Yorkem a New Jersey je také speciální mezistátní linka metra PATH = Port Authority Trans-Hudson. Město obsluhují čtyři velká letiště - JFK International Airport, Newark Liberty International, La Guardia Airport a Teterboro Airport.
Důležitým prvkem dopravy jsou také známé žluté taxíky. Jedná se o automobil Ford Police Interceptor, který používá i Newyorská policie.
Atmosféra
New York vždy charakterizovaly klasické žluté taxíky, rychlý životní styl, kina na ulici Broadway a také tzv. tavicí kotel - to znamená, že město je plné mnoha kultur, které se navzájem asimilují a vytvářejí tak kulturu novou, americkou.
Veliké množství lidí v ulicích, nepřítomnost kontejnerů na domovní odpad (odpadky se několikrát týdně odkládají ve velikých černých plastových pytlích na ulici) a další faktory zapřičiňují, že je i na Manhattanu hodně špíny a místy silný zápach.
V New Yorku žije mnoho Číňanů a hlavně Portoričanů, kteří se sem stěhují za prací. Čínská čtvrť se stále rozrůstá na úkor části Manhattanu známé jako „Little Italy“. Čtvrť Bronx a severní část Manhattanu Harlem je známa jako synonymum pro chudinskou černošskou čtvrť. V Queensu a Brooklynu žije etnicky nejrozmanitější obyvatelstvo v celých Spojených státech. Queens je synonymem pro rozsáhle obytné komplexy, v Brooklynu se dají najít jak špinavé chudinské čtvrti jako např. Bedford-Stuyvesant, tak milionářské rezidence u pobřeží.